Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zabít z lásky

6. 12. 2008

Jen temno, temno před očima,

když znovu jsem tě před sebou spatřila.

Ten strach, že o mě všechno víš,

ta úzkost, že to vyžvaníš!

-

Tvé oči vidí do mého srdce,

když ruka na spoušti lehce se třese.

Tvůj hlas mi v uších zní, když ruka mačká spoušť.

Oči už nevidí a hlas utichá…odcházíš,

už navždy budu mít od tebe klid.

-

To láska mi to nedovolila udělat dřív,

věděl si o mě moc, věděl si až příliš.

To láska nutila mě trpět,

když ukrývala jsem se před tebou.

Věděl si o mě víc, víc než se znám já!

…ale zase si mě našel,

přesto, že jsem se ukryla…

…za vše může láska…kdo říká, že není zlá?!

-

Moci být tou kulkou,

kterou jsem vyslala k tvému srdci,

nebylo by mukou,

když opouštěl si mě v náručí.

Byli by jsme spolu,

navždy bych ti ležela v srdci,

společně by jsme se vzdali života

a čelili Smrti!

-

Nyní už je pozdě, nad chybami naříkat.

Už je pozdě, sama sebe se ptát:

"Jak si mohla zabít? Zabít člověka?!"

Zabila jsem lásku,

už je pozdě se ve stínu ukrývat.

-

Zmatená a sama, klečím tu nad tebou.

Ruce od krve hýbou tvou mrtvolou.

Rozum a srdce,

zevnitř mě ubíjí.

Oni vědí víc,

než co se stalo před chvílí!

-

Oni jsou svědky mých bezmocných výkřiků,

když si mi do těla vbíjel, že já umřu potichu.

Když si mi šeptal, že zemřu tvou rukou

a teď tu stojím já, nad tebou

a zahazuji tě hlínou.

-

"Tak kdo se pomstil?

Kdo už nedýchá?

Kdo tu leží?

A kdo tě pohřbívá?"

-

Ruce se umyjí,

krev steče,

duše se zahojí

a vzpomínky odplují.

Ale jak si mohl?

Jak si mi přes to všechno mohl ukrást mé srdce?

napsala: Ajleen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář