Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slepá ulička

6. 12. 2008

Za svitu pouličních lamp,

bloudím, bloudím městem sám.

Tichou, prázdnou ulicí,

kudy se vydat za štěstím?

-

Hvězdy na obloze tancují v závojích,

jenž spletené jsou z vlásků bolestí.

Brodím se, brodím v závějích,

můžu snad najít štěstí v neštěstí?

-

Ještě stále cítím dotyky tvých dlaní,

tvůj dech, co hřeje mě po celém těle.

Ale teď trpím, pro tebe se trápím,

stále slyším: "Zapomeň na mě."

-

Byla jsi má hvězda, pro kterou bych život položil.

Teď na obloze zhasla si a v mém srdci zbyl jen splín.

Byla jsi mé teplo, co k životu mi schází,

proč teď cítím chlad? Proč tě nenacházím?

-

Stále jsi v mém srdci, hluboko vyrytá.

Stále jsi můj život, má hvězda jediná.

Stále jsi má láska, co vyrvala mi srdce.

Stále jsi mé světlo, co pohaslo mi ve tmě.

-

Stále jsi tu se mnou, alespoň v mých snech.

Stále jsi těmi slovy, co mi vzaly dech.

Stále jsi tou vílou, která mi nedá spát.

Stále jsi…a já stále tě mám rád!

-

Už tě zase vidím, slyším tvoje slova,

cítím tvé dotyky, pořád a znova.

Kudy se teď vydat? Dokážu zapomenout?

To, co mě drží při životě mám snad nechat odplout?

-

A tak tu jen tak stojím.

Proč? Ani sám nevím.

A světlo lampy zaniká,

všude kolem je jen tma…

-

…jen jedna malá hvězdička,

se stále třpytí na nebi.

Tohle je slepá ulička,

však zpátky už nemůžu jít.

napsala: Ajleen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář