Slepá ulička
Za svitu pouličních lamp,
bloudím, bloudím městem sám.
Tichou, prázdnou ulicí,
kudy se vydat za štěstím?
-
Hvězdy na obloze tancují v závojích,
jenž spletené jsou z vlásků bolestí.
Brodím se, brodím v závějích,
můžu snad najít štěstí v neštěstí?
-
Ještě stále cítím dotyky tvých dlaní,
tvůj dech, co hřeje mě po celém těle.
Ale teď trpím, pro tebe se trápím,
stále slyším: "Zapomeň na mě."
-
Byla jsi má hvězda, pro kterou bych život položil.
Teď na obloze zhasla si a v mém srdci zbyl jen splín.
Byla jsi mé teplo, co k životu mi schází,
proč teď cítím chlad? Proč tě nenacházím?
-
Stále jsi v mém srdci, hluboko vyrytá.
Stále jsi můj život, má hvězda jediná.
Stále jsi má láska, co vyrvala mi srdce.
Stále jsi mé světlo, co pohaslo mi ve tmě.
-
Stále jsi tu se mnou, alespoň v mých snech.
Stále jsi těmi slovy, co mi vzaly dech.
Stále jsi tou vílou, která mi nedá spát.
Stále jsi…a já stále tě mám rád!
-
Už tě zase vidím, slyším tvoje slova,
cítím tvé dotyky, pořád a znova.
Kudy se teď vydat? Dokážu zapomenout?
To, co mě drží při životě mám snad nechat odplout?
-
A tak tu jen tak stojím.
Proč? Ani sám nevím.
A světlo lampy zaniká,
všude kolem je jen tma…
-
…jen jedna malá hvězdička,
se stále třpytí na nebi.
Tohle je slepá ulička,
však zpátky už nemůžu jít.
napsala: Ajleen