Prosím, nech mě být!
Každou chvíli se mi snažíš být na blízku,
ale jak to, že mě neslyšíš?
Neslyšíš, když pláču!
Neslyšíš, když tě volám!
Neslyšíš?
-
Když toužím po samotě, snažíš se mi v tom zabránit.
Vím, že uděláš cokoliv, aby bylo po tvém!
Ale copak na mě už vůbec nezáleží?
Proč nemůžu žít svůj život? Tak proč?
Proč mě ničíš?
-
Každou chvíli jsi někde poblíž,
ale jak to, že mě nevidíš?
Nevidíš, když trpím!
Nevidíš, když toužím po slzách,
krvavých slzách…
Nevidíš, když selžu…a zase kůže pláče!
Nevidíš?
-
Chtěla jsem vrátit čas,
ale už to nemůže být jako dřív!
Přestaňme si vše nalhávat!
Svou láskou mě ubíjíš!
-
Vkrádáš se ke mně, ale já už tě nepustím!
Jsem už taková, pochop mě…
…mám svoje tajemství!
napsala: Ajleen