Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslední rozhodnutí

6. 12. 2008

Stříbrná čepel se zarývá pod kůži.

Není to poprvé, snad ale naposled.

Oči smutně přihlíží,

jak ze mě vytéká bolest, nenávist i smutek.

-

Cítím se volná, cítím se svá.

S myšlenkou na tebe zarývám nůž hlouběji.

Upustím ho, do spánku upadám.

Topím se v nespravedlnosti a naději.

-

Dojdu klidu nebo zůstanu zbloudilou duší?

Vrhám se do propasti po hlavě. Nehodlám se vzdát.

Všichni mě zavrhli, čím se tak liším?

Vždyť jsem jen hledala lásku, komu ji mám dát?

-

Ticho a chlad se my zarývá pod kůži,

bodá mě do masa jak čepel nože.

Nikdo nic netuší. Srdce už nebuší.

Do spánku upadám. Odpusť mi Bože.

napsala: Ajleen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář