Noční přítel
Z pavučinek snů
se nitka odmotává,
měsíc v úplňku
se do pokoje vkrádá.
-
"Neboj, maličká."
Tiše zašeptá,
jeho paprsky po tvářích mě hladí,
jako by se mě snažil ujistit,
že on nikdy nezradí.
-
Že každou noc za mnou do pokoje vklouzne,
že když se setmí
a tma vše pohltí,
že on tu se mnou bude.
-
Že mě neopustí, tak jako spousta lidí,
že on je věrný a zůstane…navždy.
Že ačkoliv nejsem nic víc, než smrtelná bytost,
že on tu vždy bude,
i když mnou prostoupí zoufalství a bezmocnost.
Jen od něj znám slovíčko: pomoc.
-
To on mi vždy slzičky osuší,
pohladí po vlasech a duši utěší.
Schová mě v náručí, když srdce krvácí
a hlavně nezradí…on dokáže uchovat tajemství!
napsala: Ajleen