Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ledové přátelství

6. 12. 2008

Všechno mrtvé,

všechny tváře schované pod maskou,

pod maskou přátelství a lží.

Kdo bude další?

Komu zase naletím?

-

Jak mám věřit růžové iluzi,

když vím, že je to jen obláček zklamání?!

Jak se mám svěřit,

když cítím jak mnou prostupují vaše lži?!

-

Žádné srdce,

žádné city!

Jste jako sochy,

sochy z ledu!

Je to prosté, jak vás zničit…roztříštit!

A zbudou z vás milióny lží na každém kroku.

-

Vaše oči, chladné jsou.

Mrazí mě z nich,

ledový pot mi stéká po zádech.

Vám že jsem naivně věřila?

Už ne! Už zase mám sílu vzepřít se a jít!

-

S každým krokem vaše lži sílí!

Stahují mě čím dál níž.

Jak mám s nimi žít?

Nezbývá mi,

než všechno za sebou zničit!

-

Rozpustit ty kostky lží,

které jsou jak z ledu vážně nedovedu.

Ale vrahem stát se můžu!

Vždycky jsem vám věřila,

ale přátelství je stejně křehké,

jako vločka sněhu…

napsala: Ajleen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář