Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anděl Smrti1

5. 12. 2008

Je ráno 25.července a Harry se probudil časně ráno. Spíše ho probudila noční můra, ve které vystupoval Sirius, Cedrik a Voldemort. Tento sen, nebo spíše noční můra, se mu zdá od doby, co mu zavraždili Siriuse. Nemohl ani plakat na jeho pohřbu, protože žádný neměl. Nezůstalo po něm ani tělo, které by mohl oplakávat. Z jeho bolestných myšlenek ho vytrhlo prásknutí dveří. Vyskočil z postele a drapl hůlku. Potichu přistoupil ke dveřím a slyšel hovor. Najednou zazněly tři výkřiky zároveň a pak bylo hrobové ticho. Harry si uvědomil co to znamená. Byli to Smrtijedi a zavraždili mu jediné jeho žijící příbuzné. Hůlka mu vyklouzla z ruky a dopadla na zem. Svezl se po stěně a sedl si na chladnou podlahu jeho pokoje. To už tam vrazilo pět Smrtijedů a podívali se na něj.

"Opět se setkáváme Pottere." pronesl chladný hlas Luciuse Malfoye. "Svažte ho!" poručil ostatním a ukázal na Harryho. Ten se ani nebránil a v klidu ho svázali. Pomocí kouzel ho vynesli ven, ale tam stála nějaká žena. Měla temné havraní vlasy, stejně temné oči zvýrazněné černou barvou, křídově bílou pleť, kterou znásobovala černá barva, ústa nabarvená na černo, nádherné temně černé šaty. Vypadala hrozivě. Šel z ní strach. Smrtijedi se zastavili a zadívali se na tu ženu.

"Pusťte ho!" přikázala jim chladným jakoby vzdáleným hlasem.

"Proč by jsme to měli asi tak dělat?" zeptala se pohrdavě Belatrix Lestrangeová, ale hlas se jí zachvěl.

"Jestli ho hned nepustíte, tak všichni do jednoho, co tu jste, zemřete." řekla tímž stejným hlasem, jako předtím. Smrtijedi neváhali a Harryho pustili na zem a rozvázali ho. Hned jak to udělali přemístili se. Harry se zvedl ze země a zadíval se tím směrem, kde stála ta žena. Chtěl jí poděkovat, ale nikdo tam nebyl.

"Harry!Harry!HARRY!" zařvala na něj Hermiona. Harry otevřel oči a podíval se na ni. Byl celý zpocený. Vyděšeně se na něj dívala. Harry si protřel oči a vzal si brýle. "Zase se ti to zdálo?"

"Myslíš ten den co zavraždili Dursleyovi?" zeptal se Harry. Hermiona přikývla. "Jo zdálo."

"Je to hrozně divné, že? Objevila se tam žena, která podle tvého vyprávění nevypadá zrovna nejlíp a pomůže ti. Jenže pak jen tak zmizí a není po ni ani stopa. Stalo se to před měsícem a nic jsme o ní nezjistili. Jsi si jist, že tam opravdu byla?" váhala Hermiona.

"Chceš říct, že mě Smrtijedi jen tak pustili a přemístili se pryč? Proč by to měli dělat?" nechápal ji Harry.

"No já nevím. Je to všechno opravdu moc divný." řekla Hermiona a zvedla se k odchodu. U dveří se zastavila. "Jo…a snídaně je na stole." oznámila a odešla. Harry si znovu protřel oči a znovu přemýšlel, co se v ten den stalo. Pak se oblékl a šel na snídani. Paní Weasleyová mu udělala na snídani vše, co má velmi rád. S chutí se do toho pustil.

Odpoledne za nimi přišel Brumbál, Lupin, Tonksová a Kingsley. Zrovna si sdělovali informace co se kde děje, když ne dveře začal někdo zběsile bušit.

"Co se to děje?" vyjekla paní Weasleyová. Brumbál, Lupin, Kingsley a pan Weasley byli v mžiku na nohou. Vytáhli hůlky a šli ke dveřím.

"Kdo je to?" zeptal se ostře Brumbál.

"T…tady Neargl." ozval se hlas z venku. Brumbál ale hůlku nesklonil. Otevřel dveře a namířil na něj hůlkou. Byl celý od krve a klepal se. Brumbál ho hned popadl a s pomocí Lupina ho odtáhl do domu. Položili ho na gauč a Brumbál se ho pokusil vyléčit. Žádné kouzlo nefungovalo.

"Co se stalo?" zeptal se ho naléhavě Brumbál. Bylo vidět, že mu moc času nezbývá.

"Smrtijedi. Bylo jich moc. Jsem jediný kdo to přežil…." vydal ze sebe, ale to je vyrušil stejný vzdálený chladný hlas, který Harry znal.

"Ale ne na dlouho." Všichni se lekli a otočili se ke dveřím, kde stála ta žena, která Harrymu zachránila život. Neagl se rozklepal ještě víc. Bylo na něm vidět, že z ní má strach.

"Já nechci!" vydechl a víc se zasunul do pohovky.

"Každý jednou zemře. Buď dřív a nebo později. Tvůj čas nadešel nyní." řekla žena a naklonila hlavu, aby měla oči ve stejné rovině, jako měl on. Nikdo nevěděl co se to děje. Kdo je ta žena? Harry si to uvědomil.

"Smrt…" vydechl potichu, ale v tom tichu ho všichni slyšeli. Vyděšeně na něj pohlédly, ale žena se usmála.

"Přesně tak. Jsi chytrý." konstatovala Smrt.

"Proč jste mě tedy nenechala Smrtijedům?" vyhrkl Harry zoufale.

"Ještě není tvůj čas. Ty zemřeš až za dlouhou dobu. Možná ale i za krátkou." dodala, když viděla tváře přítomných. "Tvůj život je spojen s Voldemortovím. Buď ty zemřeš později nebo on."

"Jak to myslíte?" zeptal se Brumbál. Ona se jen usmála.

"Tik, tak, tik, tak, …tik…tak…..tik……..tak……….tik……………..tak………….tik…

……….tak…………." když skončila Neargl naposled vydechl. Usmála se a v mžiku byla pryč i s jeho duší. Hermiona neudržela slzu a ta ji skanula po tváři. I Ginny plakala. V Harrym se míhalo hned několik pocitů. Smrt mu zachránila život, aby se mohl utkat s Voldemortem. Brumbál Nearglovi zavřel oči a přikryl ho dekou. Ještě toho dne mu několik kilometrů od Doupěte vykopali hrob a dali na něj pomník.

"Harry?" podíval se na něj Ron. Harry zvedl hlavu a všiml si, že ho všichni pozorují. Ron stál kousek od něj a byl shrbený.

"Co je?" zeptal se nechápavě.

"Jen, že čumíš někam do protější stěny, nic a nikoho nevnímáš a máš zvláštní výraz ve tváři. To je vše." oznámil mu v klidu Ron.

"Jo tohle…jen jsem přemýšlel." sdělil jim Harry.

"Zase o tom co se stalo před měsícem?" pozvedla Hermiona obočí.

"O dnešku. O tom co nám řekla Smrt. O tom co se stalo před měsícem. O tom co se stalo na ministerstvu. O tom co se stalo na hřbitově. O tom co by bylo, kdyby nebylo." řekl sklíčeně Harry a začal zírat na podlahu. Zase se proti své vůli ubíral v myšlenkách.

"Měl by sis jít lehnout." řekla nervózně paní Weasleyová a Harry s sebou trhl, když její hlas uslyšel přímo za sebou. Sáhla mu na čelo. "Vždyť celý hoříš! Okamžitě do postele!" zavelela. Harry odešel do pokoje, převlékl se a lehl si. Paní Weasleyová mu donesla něco k pití a jeden lektvar na snížení teploty. Dohlédla na to, že ho vypil a odešla. Zase se zahloubal do svých myšlenek. Po chvilce usnul. Ve snu se mu zase objevila tatáž noční můra, která ho pořád souží.

Druhý den se probudil časně a byl celý zpocený, jako by doběhl maratón. Chvíli ležel a dýchal přerývaně, dokud se neuklidnil. Proč se mi pořád něco takového zdá? Ptá se sám sebe pokaždé, když se probudí. Hermiona a Ron se mu snaží vždy pomoct a drží ho nad vodou. Kdyby jich nebylo, asi bych se zbláznil. Řekl si v duchu. Otočil se na bok a znovu se pohroužil do svých temných snů.

"Je to zvláštní." řekla Hermiona téhož dne v obývacím pokoji. Už měli všechny věci do Bradavic sbalené, protože zítra odjíždí zpět do školy.

"Spíš divné než zvláštní." podotkl Ron.

"Můžete mi laskavě říct, o čem to mluvíte?" zeptal se jich netrpělivě Harry.

"Mluvíme o té Smrti. Jen tak si tě zachrání a pak zmizí. Po měsíci se tu objeví zas, ale aby si vzala jednoho člověka. Řekne nám, že tě zachránila, protože ještě nepřišel tvůj čas a pak odpočítává hodiny. Když skončila s odpočítáváním tak naposledy vydechl. Hned nato znovu zmizela. Prostě zvláštní." vysvětlila mu Hermiona.

"Taky mohla říct něco bližšího." postěžoval si Rona.

"Ty to nechápeš? Nemohla nic bližšího říct. Porušila by svá pravidla." sjela ho Hermiona pohledem.

"Jaká pravidla?" zeptali se jí dvojhlasně Harry a Ron. Hermiona se jim chystala odpovědět, ale to ji do řeči skočil Bill.

"Pravidla smrti. Smrt má svá jasná pravidla, které nesmí porušovat. Už to, že tě zachránila, bylo jedno z porušení." řekl jim. Hermiona přikývla.

"Jak o těch pravidlech víte?" zajímal se Harry.

"Můj děda sse je pokusil zjistit a sepsat. Pár jich napsal, ale ne všechny. Sepsal o Smrti knihu." vložila se do jejich hovoru Fleur a položila na stůl knihu v černé kůži a stříbrným nadpisem "Anděl smrti". "Tady napsal pár jejích pravidel."

"Můžu?" zeptal se jí Harry. Fleur přikývla a knihu mu podala. Harry v ní začal číst.

Ø Anděl smrti nesmí zachránit život, pokud ovšem ještě není na jejím seznamu.

Ø Anděl smrti nesmí vzít život, pokud ho nemá zapsán na seznamu.

Ø Anděl smrti musí dojít pro duši toho, kdo je na řadě.

Ø Anděl smrti musí dodržovat svá pravidla nebo už nebude andělem, ale jen duchem.

"Jsou tu jen čtyři pravidla." řekl Harry a vzhlédl od obsahu.

"Ano. Jen štyři. Víc jich děda nevypátral. Anděl smrti ssi ho vzal, kdyš zjistil co dělá. Anděl měl přímý příkaz od Smrti." Fleur sklopila hlavu. Harry se zahleděl na poslední kapitolu Anděl smrti musí dodržovat svá pravidla nebo už nebude andělem, ale jen duchem.

"Ale to znamená, že ten anděl co mě zachránil je už jen duch." poznamenal potichu Harry.

"Nemusí. Přečti ssi pár vět co jsou u té kapitoly napsané a pochopíž." vybídla ho Fleur. Harry nalistoval správnou stránku a začal číst.

Anděl smrtimusí dodržovat svá pravidla nebo už nebude andělem, ale jen duchem.

Anděl smrti musí dodržovat všechna svá pravidla………

Když některé závažně poruší stane…………………...

Občas se tresty prominou. Někdy je porušení pravidel lepší a v tom případě se anděl smrti spíše pochválí. V některých případech se stalo, že anděl smrti si vzal jednoho člověka, kterého neměl na seznamu a samotná Smrt si toho anděla našla a pochválila ho za to, že si ho vzal.

Stal se i případ, že anděl smrti zachránil někomu život a také se mu dostalo poct. Některý anděl smrti byl jen pouhý duch a pak ho dali na místo anděla. Anděla smrti. Tito noví andělé ze začátku dávají pozor na celou svou rodinu a o práci smrti se nestarají. Pak si teprve uvědomí, že se nesmí práce smrti zanedbávat. A museli dohnat to, co zameškali ve velkých nehodách.

Když je na světě člověk krutý, plný nenávisti, plný strachu ze smrti a žádnou lítost v sobě nemá a pak člověk plný lásky, přátelství, plný bolesti z toho co mu ten krutý člověk udělal, pak může anděl smrti pravidla porušit a tomu dobrému člověku pomoct. Nikdy ovšem nesmí porušit pravidlo, když se člověk smrti bojí.

Nejstarší Anděl smrti je už ve své funkci několik století. Je to tak dávno co se stal andělem, že si to nikdo z duchů ani andělů nepamatuje. Je starý jak samotná smrt. Ani on sám si to nepamatuje. Měl bych spíše říct ona. Je to žena, která si jde pro mě. Je studená. Bílá jak křída. Jde si pro mne.

pokráčko příště !

Napsala: Desperation

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář